Pojďte oddílu Poutníci pomoci získat peníze na přetvoření ruiny. Máme prostor bývalé restaurace ve Vršovicích, který je v dezolátním stavu. Nadšení a čas také máme, chce to ale i finance. Přednášky, vzdělávací akce, sousedská setkávání, ubytování dobrovolníků, pronájem prostor. To vše chceme provozovat. Rozjíždíme projekt na Startovači. Sdílejte, lajkujte a přispívejte na dobrou věc!

https://www.startovac.cz/…na-klubovna/

Předem všem mnohokrát děkujeme.

Je třetí den ozdravného pobytu pro děti v zahraničí, který pořádá jedna nejmenovaná společnost. Ve smlouvě mám podepsáno, že mám dbát dobrého jména oné společnosti. Proto raději nebudu jméno zmiňovat a udržím se na neutrální rovině.

Je třetí den, 23:41. Zapínám notebook a píšu, co mne zatím nejvíce zasáhlo. Nejde si to nechat pro sebe. Bože chraň, aby moje (budoucí) dítě muselo zažít něco podobného. Je třetí den…

Pohovor

  • Dobrý den, máme zájem o kvalitní lidi, přijďte na pohovor. S sebou mějte návrh programu na 7 dní u moře.
  • Jaké má akce cíle? Jde jen o pobavení, nebo i o nějaký rozvoj osobnosti? Jaké je k dispozici vybavení? Jak vypadá okolí? (…)
  • Dostupné je hřiště, pláž a moře. Vybavení sportovní.
  • Dobrá, děkuji. A tedy cíle akce? Jakou formou má být program zpracován? Co vlastně od něj chcete?
  • Prostě to nějak udělejte, ať je v tom hodně zakomponované moře.
  • Na pohovoru: OK, pěkné, a jde to realizovat u moře?
  • Předpokládám, že když tam mám téma Poseidon a píšu, že budou stavět hrady z písku, vysypávat mandaly, stříkat po sobě vodníma pistolema, piknik na pláži apod., tak to u moře realizovat jde.
  • Hm, tak to jo.
  • Je možnost ovlivnit program?
  • Domluvte se s hlavním vedoucím turnusu, kam případně pojedete. Kontakt na něj dostanete. Dáme vám vědět za 4 měsíce, zda a kam jedete. A termín školení bude známý taky nějak tak. Spíše později.
  • A předběžně?
  • Vůbec nevíme. Asi někdy v květnu/červnu.

PROGRAM U MOŘE

Školení

  • Takže Černá Hora je krásná země, protože… Stotisíc keců mimo naši náplň práce.
  • No a teda tady jsou smlouvy. Za 14 dnů dostanete, no, to se vám zdaní, tak zhruba 2.500,– Mimochodem, budete mít noční služby. Hlídače nezaplatíme.
  • Bude to ve stylu retro, tak si vezměte nějaký kostým ze sedmdesátek. Jo, i vy, co máte ty 6leté děti, to se jim pak vysvětlí.
  • Otázka na hlavase: Mohu vidět herní program pobytu?
  • Hele, to se pořád přizpůsobuje dle změny počasí, přijde vítr a změní se to.
  • Dobrý, to chápu, vedu tábory. Je k dispozici předběžný program, který se pak případně upravuje?
  • Ne. Tvoří se to večer předem.

Den 1: Odlet

  • Rodiče OK, papíry v pořádku. Moje děti jsou 15+, léky si berou sami (jen akutní na kardio a astma). Vedoucí malých dětí musí od dětí léky vybrat a podávat je sami. Respektive ti moudřejší to tak udělali. Zdravotníci se v pozdějších dnech prakticky jen koupou v moři.
  • Pasy OK. Děcka je nazývají po vzoru Miloše „pussy“. Živější bude zrzek, co dostává brzy přezdívku Plameňák.
  • Procházíme gateway a vše v klidu. Mne prohledávají batoh, stírají papírkem a v testeru kontrolují nebezpečné látky.
  • V letadle si mne mé děti pletou s účastníky. Přitom se všichni znají několik let.
  • Plameňák se neúspěšně snaží ukrást plovací vestu zespoda sedačky.
  • U hotelu si mne s dětmi plete jiná vedoucí.
  • Později i hlavas.
  • Nakonec i samy děti.
  • Je to výhoda. Vím, kde se domlouvá mužsko-ženský sraz na večerce. Svou přítomností ho nakonec přerušuji. „Víš, že jsi to právě řekla před naším vedoucím?“ „Jo aha, sakra, promiň, já nevěděla.“
  • Zmateně rozdělujeme děti do pokojů. Tabulky nejsou moje sousto. Dle tabulky mám 6 lidí na třílůžkovém pokoji. Vyhádávám si odevzdání tabulky až ráno.
  • Večerní porada je na 10 minut. Nedozvím se nic krom zdravofiltru, kam nazítří děti odvedu. Dopolední program je pláž, odpolední pláž. Animátoři se předřeli.
  • Hlavas se těší na pivo.
  • Hlavas jde na pivo a nechává se slyšet, jak to je perfektně zařízené a vše šlape, jak má.
2017–07–03–07–29–04-custom

Den 2: Hledám v chaosu (ne)řád(a)

  • Na rozcvičku z vysoka seru. Názor mého týmu je totožný s mým. Rozcvička v podobě turistiky stačí. Cesta na snídani, cesta ze snídaně a u toho zhluboka dýchat.
  • Na snídani zjišťuji dost náhodou, že si máme nabrat svačiny pro děti.
  • Mám papíry na jmenovky na dveře. Izolepa neexistuje.
  • Neofio sháním žvýkačky na zeď.
  • V průběhu dne začínám chápat, že o co si neřeknu, to nemám, i když nevím, že to mám mít. Informace proudí ne od vedení, ale potulují se po kouskách u vychovatelů, kteří nejsou poprvé.
  • S týpkama si vyjasňujeme hranice. Dost bojujeme, zkouší to.
  • Nakonec jsou schopni vytvořit vlajku týmu a pokřik „Ondřeji, prosím.“
  • Stejná dívčina jako včera si mne spletla s dítětem. „Už zase…!“
  • Začínám mít respekt a být v oblibě i u jiných oddílů. Asi protože se s nimi na pláži bavím jako člověk.
  • Děti mají pifku na paní vychovatelku X.
  • X je píča
  • Dle Plameňáka je X stará kráva
  • X vybrala po každé holce z týmu 30 €, ačkoli na dané výlety nechtějí. X nechápe mou poznámku o tom, že ony jsou klientky. X chce jet na hezká místa na výlet a tímto způsobem ho má placený. Tento systém se mi zdá dosti podivný. Cestovka by to měla mít fakt zvládnutější. Akorát n to všichni z vedení dost serou.
  • Začínám tyto názory chápat
  • Paní X je učitelka, kterou semlel systém. Nejdůležitější základ jsou fakta, co si musí žáci zapamatovat a odříkat. Co je to přesah v podobě projektu, kde se využijí informace spolu s schopností řešit problém nevstřebává. Dle X je partnerský přístup k 15letým nemožný. Prý mne to semele a vůbec. Zní věty jako „Demokracie ne. Zkusíš to jednou a končíš.“
  • X zakazuje mým klukům chodit do pokoje jejích dívek. I ve dne.
  • X je kráva stará. A píča.
  • Plameňák se ptá (mírně v odbojovém tónu) na smysl pravidla.
  • Dostává od X odpověď, že ho to nemá zajímat. X dodává, že má být frajer dál. Čte posměšně na jeho triku nápis Motorlet a snaží se ho potopit. Ostatní kluci se X smějí. Já kroutím hlavou nad ponižováním Plameňáka. Vysvětluji, že jde o pravidlo v řádu pobytu, které osobně nemám problém porušit, ale s X jsme se neshodli, a proto pravidlo platí. Na dotazy o smyslu pravidla a kdy se mají vídat s holkama, odpovídám, že se musí obrátit na hlavase.
  • Večer je představené týmů, vlajek a pokřiků. Zároveň úvodní video k celé pobytové hře jsou nudné historické záběry z místa, kde se nacházíme. Pecka! Nikdo po konci videa netleská. Malí nechápou, starší to nudí. Mne dvojnásob.
  • Náš tým má krásnou vlajku, univerzální pokřik „Ondřeji, prosím“. Máme nejméně bodů. Subjektivně – byla tam horší vystoupení.
  • U vystoupení X týmu je hlavní osobou, co tančí X. Všichni skandují, na popud starších kluků. X si to užívá, nechápe, že je terčem posměchu. Učitelka. Sebejistá, sebechvalná. Zbytek jejího týmu tiše odříká básničku, co vymyslela a hotovo.
  • Následuje diskotéka. Musím ven. Nedá se to poslouchat a navíc si jdu zkontrolovat chlast a cigára. To se neděje.
  • Plameňák se cucá s holčinou, co balil na pláži po celý den. Je jí 14, jemu 16. Ona je zadaná, on chce šukat.
  • Jdu kouknout dovnitř. Plazí se tam po sobě snad všichni. Diskotéka končí.
  • Kluci se snaží běhat na pokoje k holkám. Nejspíš se jim to povedlo. Umí si kupodivu nařídit budík.
  • Porada má asi 5 minut. Nic není potřeba vědět. Vedení má skoro nařízeno jít do hospody. Útratu si platí každý sám. 1 až 2 dílky malé pizzy jsou na účet cestovky. Dík.
2017–07–03–18–56–22-custom

Den 3: Story s X graduje

  • Dopoledne 3 drobné hry od animátorů s přípravou max 20 minut. Hlavas vychvaluje, natáčí, fotí.
  • X zakazuje dětem být o poledním klidu na chodbách a v mezipatří. Hlavas to podporuje. O poledňáku jen na svém pokoji.
  • Holčina se s Plameňákem dává dohromady, rozchází se na dálku skrze SMS se svým 17letým přítelem, se kterým má vážný vztah. Plameňák je z Prahy, ona z Hradce. Líbají se, fotí si fotky na Instáč.
  • Zjišťuji, že existuje krabice ztrát a nálezů.
  • Zjišťuji, že vedu kroužek nějaký další den, ač nemám páru o tom, že by se to říkalo na poradě. Připisuji se k fotbalu, nezajímá mne to, ale během 2 minut nic lepšího nevymyslím.
  • Neříkalo. Na takové věci se mám prý ptát.
  • Kluci jsou u holek. O poledňáku.
  • Paní X bonzuje hlavasovi.
  • Ten je seřve, mne říká, ať si je srovnám. O poledňáku jsem neměl službu, byl jsem v moři. Odkývu to a myslím si své. X řve na Plameňáka, že je nadržená opice. Kluci se smějí, on je rozpálen do běla. Na pláži mi říká, že se za to nestydí. Že nadržená opice je. Jde se objímat se svou slečnou. Romanticky se vzájemně krmí.
  • Odpoledne má být krom moře zumba. Celková práce animátorů +20 minut. Příprava evidentně 0 min. Pro dnešek odpracováno.
  • Před večeří si povídám s vedoucí K na lavičce. Můj tým je na balkóně a ukazuje na mne palce nahoru a fandí mi. Zaháním je z balkonu, kde nemají co dělat.
  • Večer mají malí super zážitkový program, na kterém měli animátoři jistě mnoho práce. Pustili jim film. Z disu jedné vedoucí, protože žádný s sebou neměli a na mizerném internetu ho nestáhnou. My se staršími dětmi jdeme do města na pouť. V obchodu pak hlídám regál s chlastem a pokladnu s cigárama. Plameňák a pankáč mají nepříjemné vražedné výrazy v očích. Plameňák mne cestou zpět upozorňuje, že se poslední noc stejně všichni zlejou. Dvojče 1 tvrdí, že takové typy zná. Že je plná huba keců a v životě nechlastal.
  • Před večerkou jsou kluci se mnou na chodbě, holky ukazují nějaké fotky X seřve všechny, že na chodbách nesmí být, že max v mezipatří na židlích. Podrývá mi autoritu. Odcházíme na mezipatří a nahlas volám, že pravidla se tedy mění a máme prostr 5×5 metrů, kde se smíme pohybovat. Můžeme ale jít i do třetího patra, kde jsou kluci, na mezipatří. X vylézá z pokoje a říká, že její holky mohou jen na její patro. Vracím úder s tím, že mluvím samozřejmě ke svému oddílu. Navíc, že můžeme být, když mne požádají, i na trávníku venku a můžeme chodit dokolečka, když si D vyholí i druhou půlku hlavy. U dětí se mi vrací respekt, X nereaguje. Zalézá.
  • Po 2 minutách X vylézá. Je 15 min. do večerky. X zahání své holky. Chce, abych zahnal kluky. Oponuji, že do 22 hodin není večerka. Nakonec odcházíme, abychom se s X nemuseli dohadovat. Plameňák na vzdor sedí v mezipatří u ní a odchází tak, aby dle domluvy byl ve 22:00 na svém pokoji.
  • Kluci spí a nezdrhají do pokoje k holkám. Slíbili mi to a nechtějí se dohadovat s „tou s prominutím zasranou krávou“.
  • Nic nenamítám. Konstatuji, že mi dělají radost a že jim plně rozumím. Jsou rádi, že si s ní promluvím, i když vidí přímočaře.
  • Nazítří zkusím v klidu s X rozhovor ohledně vzájemné důvěry a oboustranné dohody. Situace na chodbě večer mi vadila. Předpokládám neúspěch – nemám vlastní děti, jak mi neustále opakuje.
  • Seřvu pár cizích děcek, co se vyklání z balkónu v 1 ráno, ať zalezou. Napodruhé pochopí. Jdu spát.
2017–07–06–11–18–34-custom

Koupím Váš dům,
napsal jsem
a málem papír podsunul pode dveřmi.
Pak jsem si ale vzpomněl,
že nemám na ten dům peníze.

R: Čecháček náš rozmilý
má rozvinutý hodnoty.

Doufám, že mi žena promine,
že mám v krvi čtyři promile.

Nenávidim šéfa, je to zmrd,
kéž by doktor konstatoval smrt.

R:

Doufám, že mi žena odpustí,
že nežeru maso od kosti.

R:

Doufám, že mi žena zahyne,
zbyde mi zas trochu semene.

Za barákem buzerantů sraz,
brokovnici nabíjím si zas.

R:

Víš, já mám takový pocit, že bych chtěla někam vypadnout. Na chvíli někam hodně daleko odcestovat. Akorát mám dojem, že tímhle si nic nevyřeším a pořád to bude jenom útěk před tím, co prožívám.

mne blízký člověk, všední den, liberecké koleje kolej Harcov

Video z cesty

Dostihlo mne to také. Je zcela nepodstatné, že úplně v jiném smyslu. Důležité pro mne bylo to, že jsem se nalézal ve stavu, kdy jsem pocítil potřebu vyskočit z neúnosného koloběhu událostí, které se valily a valily rychlostí torpédované překofeinované veverky.

Neustálá zodpovědnost za svěřence, klienty, výsledky práce, z akce do akce, z kurzu na kurz, ze setkání na setkání. Bum! A dost.

madarsko-uvod-nahled

(název hry by Mistr Jarka, pravidla sepsána Opičákem)

doodle-past-nahled

Pedagogické cíle

  • posílit trpělivost
  • naučit se zvládat ovládat čas ostatních
  • podpořit komunikaci mezi týmem vedoucích
  • naučit se lépe zvládat psychické vypětí
fb-offline

Před 14 dny jsem vypnul Facebook a ostatní sociální sítě (vyjma Youtube, jehož sociální funkci prakticky nevyužívám). Nečekaně, bez ohlášení. Pohnutkou mi byla Stezka odříkání, kterou máme v oddíle Poutníci a hlavně to, proč ji plním – zjistit, „co se stane“. Jak moc je Facebook provázán s mým působením a s vazby na mé okolí?

Sepsal jsem knihu Hon na piškoty.

Nebudu zde popisovat obsah ani komplikovanost rozklíčování „meziřádků“. Pouze popis od Městské knihovny v Praze, kde je možné si knihu vypůjčit:

Autobiografická próza mladého českého autora, který v ní autentickým, neučesaným stylem vypráví o vztahu a společných prožitcích s bratrem Matějem v dobách dětství a především dospívání. (mlp.cz)

KDE SEHNAT KNIHU

hon-na-piskoty-obalka-nahled
hon-na-piskoty-obalka-zadni-nahled

Sám sebe uvěznil jsem do tlusté vrstvy z ledu, stavěl barikády a vysílal obranné kavalérie. Couval od přístavu a cesty k Římu obcházel.

Vystříhat se poznání vnitřku urny bylo cílem mým. A já při každém pomyšlení na rozžhavenou tvář zaháněl koně své do stáje. Aby se opět nesplašili a nehnali prérií až ke kaňonu s mrtvou vodou, po které zůstává pachuť v ústech.

Zežloutlo a spadalo listí. A tehdy dostal jsem zásah z té nejpřesnější mušky s dvěma mířícími sklíčky.

Má snaha o vzdor jepičí život měla. Však vidina urny zajistila obranné valy a vykopala příkopy. Však čím dele tkvěla myšlenka, tím větší byl cítit neklid mých koní.

Zamrzly všecky všady vody. A tehdy mé koně pocítili zvláštní klid. S jistotou otevřel jsem stáj a osedlal toho nejkrásnějšího, který mne odvezl až ke břehu jezera.

Se stejnou nestrnulou a spanilou jízdou osedlána byla klisna podzimní střelkyně. Hle, sklouzla se střelkyně z koně a dlouhým ostřím klouzala po mé šíji.

Byl bych se ohnal, byl bych utekl. Vsak od ní neběhal mi mráz po zádech. Naopak ledová krusta kolem mne počala se rozpouštět. Nechal jsem led tát. A když roztál zcela, mohl jsem dýchat. Mohl jsem cítit. A cítím. Tu vůni jarních květin a rozkvetlých třešní.

Nechce se vám vařit pro 3 lidi, protože máte možnost ohřát dvě porce jídel, co vám zbyly zrovna v lednici? Pak musíte jednoho chudáka podělat. Budete-li se držet jednoduchého postupu, nebudete litovat.

chleba-s-medem-nahled

Ingredience

  • Chleba (nejlépe krájený v obchodě)
  • Med

Postup

  1. Najděte v lednici zbytky dvou chutných jídel
  2. Ohřejte tyto dvě porce tak, aby chudák, kterého chcete podělat, neslyšel zvuk mikrovlnky (v případě rizika prohoďte bod 2 a 3).
  3. Zeptejte se chudáka, kterého chcete podělat, jestli si dá k obědu chleba s medem – musí odpovědět ano
  4. Vezměte krajíc chleba a med – hezky servírujte na stůl
  5. Servírujte i zbylá chutná jídla
  6. Dobrou chuť (skoro) všem zúčastněným strávníkům
2016–10–14–14–34–12-nahled

The Croatian catholic church have organized the second year of the volunteer project 72 sata bez kompromisa. There are lot of countries like Czech Republic, Bulgaria, Great Britain, Germany or Slovakia, that have same-named project.

2016–10–14–14–34–12-nahled

Chorvatská katolická církev v Dubrovníku druhým rokem organizovala projekt 72 sata bez kompromisa. Jednalo se o v principu obdobu české verze 72 hodin, kterou pravidelně organizuje Česká rada dětí a mládeže. Mimo tyto dvě země běží stejnojmenné projekty i v Maďarsku, Velké Británii, Německu nebo třeba v minulosti na Slovensku.

91–1

Vracel jsem se nedávno z Náměstí Míru domů na Zahradní Město. Mám raději metro, než tramvaj, a tak jsem si koupil výborný párek v rohlíku s feferonovým kečupem a sestupoval po schodech do vestibulu podzemní dráhy.

Před prosklenými dveřmi, za kterými se ocitají pohyblivé schody, mne oslovily tři nádherné slečny. Sundal jsem, usmívajíc se, sluchátka s nadějí, že se vyplní mé pubertální sny. Záhy se dostavilo rozčarování.

„Dobrý den,“ začala jedna ze slečen. Dosti mne zarazila. V obchodních řetězcích mám problém koupit si chlazené pivo ze sedmého regálu, protože jsem ztratil svůj občanský průkaz a na svůj věk mám příliš mladičkou tvář. Zde mi slečna vykala. „Nechcete si koupit srdíčko na podporu nemocným dětem? Víte, že je dnes srdíčkový den?!“ pokračovala slečna. Srdíčko jsem si koupit nechtěl. Ostatně to slečna zmínila v prvním slově nabídky.

Po pár dalších větách jsem zhodnotil, že pár korun je pro mne maličkost. Vymlouvat se na nedostatek financí s párkem v rohlíku a chytrým telefonem v ruce bylo poněkud hloupé. Vhodil jsem slečnám do kasičky drobné, srdíčko jsem si nevzal.

Centrifuga v metru
při zavřených víčkách
KOLENO KLEPE SE
spolu se stehnem
a lýtko s chodidlem
a nárty
tomu dopomáhají

Strašnická
příští stanice Skalka
a schody
jako do nebe
bedna od whiskey
není tu
a já hledím
a čekám
na signál

Lavička na zastávce
tak modrá
tak temná

Panel s nápisy
jasný, že nejde číst
splývá s okolními světly
konečná stanice

Můj hrad
můj dům
zacinkám klíči
a spát
budu-li