Archiv pro měsíc: Leden 2011

Tlačítkář, ajťák, neboli tlačmen

Kdo chodí na gymnázium Arabská již ví, koho se bude
tento nadpis týkat. Tlačmeni (dříve tlačítkáři) jsou studenti oboru
programování. Na škole jsou považováni tak trochu za exoty. Tlačítkáři
jsou povětšinou poznat na první pohled. Prvním aspektem je vzhled. Tlačmen
bývá zpravidla neupravený, obličej má vybledlý od neustále zářící
obrazovky, často nosí brýle. Také ho můzete poznat dle trička s nápisem
Neverhood, Call of Duty 5, World of Warcraft, batohem s nápisem IT Master či
tričkem, kde stojí pod výstřihem tag a následuje počáteční tag body.
Z tašky přes rameno mu obvykle vypadávají flashky a čouhají dráty.
Všude se vyskytuje výhradně se zapnutým notebookem, případně i vlastním
routerem. Pokud mu do třídy náhodou nezasahuje wifi, router zapojí do
zástrčky a vesele surfuje spolu s ostatními tlačmeny.

Chudoba má mnoho příběhů

Tento krátký snímek, který poukazuje na chudobu
natočila Isabel Prahl. Vyhrála za něj první místo v soutěži European
Filmschool. Jeho podstatu si vykládám tak, že i když je člověku
nejhůře, pomůže představivost. I když je to v takovýchto chvílích
nesmírně obtížné, pozitivní myšlenky dokáží pozdvyhnout náladu a
třebas i učinit dotyčného šťastným. V tomto snímku byl však velice
smutný závěr, který na mě udělal dojem.

Stačí zvednout telefon a požádat: Informace prosím

„Když jsem byl ještě malý kluk, byl tatínek
jeden z mála v našem okolí, co měl telefon. Vybavuji si tu krásně
naleštěnou skříňku, co visela na zdi. Lesklé sluchátko měla zavěšené
po straně. Ještě jsem k telefonu nedosáhl, ale fascinovalo mě, když do
něj maminka mluvila.

Pak jsem objevil, že tam někde v té báječné věci bydlí nějaká
úžasná osoba. Jmenovala se „Informace Prosím“ a zřejmě neexistovalo
nic, co by nevěděla. Informace Prosím uměla dodat telefonní číslo
kohokoli a také správný čas.