8746942b8b-492537-u-1-nahled

Drolící se eternit ze střechy opuštěné fabriky
vyhaslé hutě
industriální éry již pominuly
rez, špína, sutě


Plesnivějící stěny a kusy cihel, žádné caviky
od mužů kruté
též pavoučci pavučiny navinuli
na čtvrté kvótě
 

Polorozpadlé mohutné kolo od výtahu – nefunkční
lana přetrhlá
rozlehlé prostory s ozvěnou ticha
to nezaniká


Vytrhané dráty ze zdi, jiskry nesrší
sádra odpadlá
skrze stěny, skrze stropy teče voda
bída, pustota


Moto bývalého závodu v obrovské hale zeje
smysl pozbývá
hadrová panenka v rohu – zamává?
dosti nevlídná


Štiplavý zápach z polootevřených dveří jako zmije
nos se ošívá
prach všude kol dutinu ústní zacpává
oka zavírá


Vymlácená okna, vypáčené dveře, počmárané zdi
naprasklý neon
časem zašlé listy na zemi a na nich
Francois Villon


Nábytek celkem zachovalý navzdory každodenní při
lednice, freon
z nápisů „RICHTIG“ zbylo již jen „RICH“
shořel lampion


Širým prostorem továrních hal se rozprostřela hustá tma
pohasl žhavík
poslední to známka života čirého
nepěje slavík


Ani oheň, ani vánek příjemný, ni průzračná voda
aby byl povyk
něco tak jednoduchého, tak známého
pozřený rulík


««« Předchozí text: Otázka morálky Následující text: Kraďte chytře a ušetřete! »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Úterý 6. 11. 2012, 08.24 | Litera, Básně | 313x přečteno



comments powered by Disqus