Sigmund Freud se v této knize zabývá tématem zapomínání a následnému rozpomínání vlastních jmen. Freud se domnívá, že vše závisí na asociaci. V knize uvádí příklad zapomenutí vlastního jména, přímo na sobě. Popisuje, jak si nemohl vzpomenout na jméno Signorelli, ale na mysl mu stále přicházela jména Botticelli a Boltraffio. Ta okamžitě zavrhnul, protože věděl, že to je jiné jméno. Myšlenky na tato jména se mu ale stále vracely a nemohl si vzpomenout na správné jméno Signorelli.

Freud si tento incident vysvětluje následovně: Na jméno Signorelli si chtěl vzpomenout při konverzaci s přítelem na cestě do Hercegoviny. Už toto se podle něj spojilo, jako asociace Hercegovina → Bosna → Bosna a Hercegovina. Na cestě s přítelem hovořili o Turcích v Bosně a tamější důvěře k doktorům. Pokud jde doktor oznámit, že pacient zemře, Turci řeknou HERR (Nač ještě mluvit, pane doktore? Kdyby mohl žít, jistě byste mu pomohl…).

Freud popisuje jeho další asociaci. Turkům velice záleží na potomcích. Jestliže nemůžou mít potomka, život pro ně ztrácí smysl. Myšlenku ale nedokončil, jelikož se do konverzace nehodila. Avšak zůstala v zapuzené paměti, která chce ven. V souvislosti s potomky a pohlavím se Freudovi vybavil název města, kde v nedávné době obdržel zprávu, ve které se dočetl, že pacient, kterému léčil pohlavní choroby zemřel. Nemohl se se svou chorobou smířit a ukončil svůj život. Toto je tedy důkaz, že zapuzené myšlenky se opravdu stále snaží dostat ven, pokud mají možnost. Město se jmenovalo Trafoi. Odvodil si tedy kombinaci Bosna a Trafoi na Boltraffio.

Ale zpět k druhému vybavovanému jménu. U jména Boticelli je to již jednodušší. Toto jméno si odvodil z kombinace Bosna a Signorelli. Z Bosny si jeho mozek vzal Bo a ze Signorelli elli. Po spojení mu vzniklo Botticelli.

Pro lepší představu přikládám graf:

graf-procesu

Můj názor

V psychologii se nevyznám natolik dobře, abych mohl zpochybňovat studie pana Freuda, proslulého psychiatra. Myslím si ale, že rozpomínání na chybná jména, mělo něco společného s asociací, ale ne přesně tak, jak to popsal Freud. Dle mého názoru, ač třeba nevědomě, neuvedl všechny okolnosti. Některé jeho myšlenky, které se proplétaly v souvislosti s chybným rozpomínáním jmen zkrátka a jednoduše zapomněl. Například ty myšlenky, které přetrvaly v krátkodobé paměti. Přetrvaly tak krátce možná proto, protože je mozek nepotřeboval k ničemu jinému, než na danou věc. Ať už je to jakkoli, rozhodně s Freudem souhlasím v názoru, že k popsanému incidentu došlo díky asociaci.


««« Předchozí text: OGAM Následující text: Deník nalezený ve vaně - StanisŁaw Lem »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Čtvrtek 9. 12. 2010, 06.22 | Echo, Knihy | 4891x přečteno



comments powered by Disqus