Na Facebooku jsem narazil na níze uvedený úryvek. Zase jsem se jednou dopálil a zareagoval jsem.

K čemu je Š.K.O.L.A ? ? ?

Čestina = Mluvit umím . .
Ájina = Máme GOOGLE překladač . .
Matika = Od toho je kalkulačka . .
Fyzika = Proč padám na držku vím . .
Příroďák = Vím jak se rozmnožovat .
Zemák = Sever, jih, západ, východ – nic vic nemusím umět . .
Děják = Co se stalo,stalo se čekám co bude v budoucnosti . .
Výtvarka = Kolečko, čtvereček – umí namalovat i debil . .
Tělák = Cesta do školy stačí . .
Dej si to na zeď , jestli i ty souhlasíš . . :DD
Chemie = nepotřebuju vědět, jak vyrobit alkohol, důležitý je, že vim, kde ho koupim..

Mně to nedá a musím na to zareagovat.

Čeština = Stačí se podívat na to jak píše naprostá většina lidí. To, že se pohybujeme ve společnosti inteligentnějších má ten důsledek, že se neumíme pořádně podívat na nižší vrstvu (zkrátka ji nevědomě přehlížíme). V oddíle, který vedu se však střetávají všechny vrstvy společnosti (jak sociální, tak inteligenční). Lidi o rok mladší než já v klidu napíšou „srup“ namísto srub či třeba větu: „ja us to rykal michalovi“ Dalším příkladem může být třeba: „jo četl tetka tedy ale nevedel jsem nak ze se to boduje ikdys to vedem my takze body za hry nemam ale mnel bi dostat kazdej bot kdo bil na schuzce ale zahry fakt nemam“

A to jde, vážení, o pouhou gramatiku i/y a nejméně v polovině případů vůbec o to, jestli druhá strana vůbec má šanci pochopit smysl sdělení. Velká a malá písmena či dokonce čárky, to už je vyšší dívčí.

Ano, učit se nazpaměť básně, nebo rozebírat v grafech věty hlavní a vedlejší, je z určitého pohledu blbost, ale schopnost napsat text tak, aby byl srozumitelný a smysluplný alespoň na informativní úrovni, to je to, co by škola měla žáky naučit.

Angličtina = Máme Google překladač, ale ten nefunguje stoprocentně správně (zvláště pak když překlad z češtiny jde ještě přes němčinu – obráceně je to lepší). Důležité je uvědomit si, že na tom textu „něco nesedí“ a umět ho překopat. Jinak Google překladač zatím nefunguje na mluvené slovo tak, aby se to dalo poslouchat. Představte si, že mluvíte s angličanem dvě hodiny a mobil vám jeho věty překládá trhaně a leckdy špatně. Alespoň nějaké základy by škola člověku měla dát.

Matika = Není důležité si pamatovat každý pitomý vzoreček, umět bleskurychle zpaměti spočítat čtyřciferné součty a perfektně rýsovat promítání přes čočku. Škola by měla ale studenty naučit uvažovat minimálně tak, aby je neokrádaly banky na procentech, aby si uměli vypočítat spotřebu benzinu přes trojčlenku a aby je neokrádali šmejdi typu Beck International aj.

Fyzika = Tahle věda je k praktickému životu asi opravdu k ničemu. Naprostou většinu věcí si člověk empiricky ověřil již za raného mládí (plotna pálí, dřevo plave,…) a ostatní není nezbytné.

Přírodověda = Tady je alespoň důležité mít nějaké základní povědomí o ekologii a ochraně přírody (neházím bordel všude možně a vím proč). Zvláště v dnešní době, kdy je obtížně rozkladatelného odpadu stále více.

Zeměpis = Zbytečnost. Je dobré mít základní povědomí o důležitých státech, případně hlavních městech, ale kdyby to člověk neznal, nic by se nestalo. Navíc dnes má každý GPS, mobil s mapou a internet.

Dějepis = Důležitý je proto, abychom si uvědomili jaká zvěrstva se v minulosti odehrávala a jak k nim došlo (nástup KSČ v roce 1948, II. světová válka), abychom se jich nedopustili znovu. Školy bohužel učí dopodrobna fakta, která jsou nezpochybnitelná a dají se považovat za dějepis (neaktuální věci). Bohužel málokterý učitel dějepisu je schopen rozebírat aktuální a důležité mezníky historie (masakr v Srebrenici, válka v Iráku, válka v Mali, Afghánistán, válka na Balkáně, atp.)

Výtvarná výchova = V zásadě nedůležitá věc. Pokud má mít člověk základní znalosti, tak by měl z tohoto předmětu získat informace o tom, jak je dobré třídit tabulky v Excelu a proč je dobré je barevně označovat. Zbytek je pro umělecké školy.

Tělocvik = Stačí se podívat na ulici a je jasné, že je někde chyba. Připadá mi docela vtipná představa, jak by asi dopadli někteří špekouni před pár lety, kdy by byli vyhnáni na vojnu. Problém je ale opět ve škole. Když se hraje na hodinách tělocviku pouze florbal, je jasné, že to nebaví všechny a žáci nebudou na hodiny chodit. Učitelé se ale nehodlají obtěžovat a nechají to být. Také je problém, že žáci nejsou schopni ani přeskočit kozu, udělat kotrmelec (vážně, z 15 kluků v mé třídě ho udělají 3 lidé), natožpak stojku. Když toto učitel tělesné výchovy vidí, vzdá to a raději příští hodinu hraje florbal. Kruh se uzavírá.

Chemie = Pro běžný život opět k ničemu.

Tohle všechno jsou základy, které by měl člověk mít a poté by se měl vyhranit a věnovat se něčemu více do hloubky. Bohužel se ale vyskytuje stále více případů, kdy člověk vystuduje odbornou školu jistého zaměření a nemá ani ty základy. Nebo jde na gymnázium, kde se očekává znalost češtiny na dobré úrovni a je schopen psát výrazy jako „trilobyt“ nebo třeba „ritíř“.


««« Předchozí text: Linkin Park Mind Následující text: Oči »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Sobota 8. 06. 2013, 13.03 | Učení, Úvahy | 487x přečteno



comments powered by Disqus