Před očima jasno a rozostřený zrak,
nad řádky od Tebe mám jen světlý mrak.
Nedokážu zaostřit na tvá slova líbezná,
inkoust na dopisu rozpíjí slza ukáplá.

Napsal jsem odpověď na to, co jsem nečetl
a doufám, že jsem se trefil, myšlenky ti ukradl.
Prudké světlo mne nutí vzlykat a zavírat oči,
při sklapnutých víčkách noha neví, kam vkročí.

Kolik bloudí po světě takových očí hrdě
a přitom vidí všechno tak nějak sinavě?
Nevím a asi se ani odpověď nedovím,
nemohu je spočítat, když sám nevidím.

oci-13

««« Předchozí text: Škola? A proč? Následující text: Trapné »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Středa 12. 06. 2013, 00.54 | Básně, Litera | 195x přečteno



comments powered by Disqus