Proč dnes tráva nevoní?
A proč růže chřadnou,
slunce nesvítí,
nepere se se tmou?

Slunečnice v lánech vadnou,
a můj úsměv vidět není,
nálada stala se temnou.
Svět se náhle mění.

Slza bolu padá z očí,
třpytí se a dělí ve dvou,
než do kaluže skočí,
cítím bdělost mdlou.


««« Předchozí text: Když tu nejsi Následující text: Bez názvu »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Pátek 12. 09. 2014, 21.12 | Básně, Litera | 201x přečteno



comments powered by Disqus