Kopu si hrob a je tomu poprvé,
je tomu poprvé, koho tam vlastně dám? Snad sebe.
Snad sebe, své myšlenky a mé známé. Však ty jen potají.
Potají uložím do hrobu všechny mé známé tak, jak snad ani oni sebe neznají.


««« Předchozí text: Hrášek s masíčkem Následující text: Kráčel jsem nocí temnou »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Neděle 4. 10. 2015, 12.15 | Básně, Litera | 185x přečteno



comments powered by Disqus