Naskytla se mi příležitost, která se nezahazuje. Měl jsem v ruce nespočet kronik různých pionýrských skupin. Hrabal jsem se v tom pár hodin a bylo to neskutečně poutavé.

Číst kroniky skoro 70 let staré a poznávat dobu jinak než skrze učebnice. Jasně, je tam cítit ta rudá pachuť, akce jako Partyzánský samopal, branný běh apod. Výstřižky Husáka, 1. Máj, osvobození rudou armádou a takovéhle kraviny.

Je na druhou stranu vidět, že víc než 50 % lidí to nedělala, protože jednoduše musela. Ze zápisů je to více než zřejmé. Vlastně i ty dětské zápisy vypadají mnohem lépe, než to, co máme třeba v oddíle my. Ty malby tuší a vodovkama… Krása! A písmo, za které by se nemusel stydět ani Word.

Vlastně je dobře, že byl tlak na práci s mládeží. Špatně je jen to pozadí vychovávat „řádné občany“ již od mládí. Ale zase… Kdo chtěl, ten to obešel, leč bylo to těžší, než obejít něco dnes.

Každopádně mám z toho víc dojmů, než z čtení Blesku či sledování Ordinace.

obrazek obrazek

««« Předchozí text: Nestihl jsi Následující text: Vajíčkovej chlebák s plackou »»»


Plusni to!

Ukaž článek kámošům!

Tweetuj!

Pondělí 23. 11. 2015, 14.44 | Adrenalin | 145x přečteno



comments powered by Disqus