Básně

Dojemná báseň na rozloučení s matematikou, kterou jsem miloval celé čtyři roky

matoda1-nahled

Matematika je krásná,
jak černá tečka v bílém poli.
Cítím jak se protíná
její úsečka života s mojí.

A průsečík pé jest krásný,
rozšiřuje naši rodinu
do čtyřech úhlů, každý pravý,
Vlna extáze, štěstí, snad nezhynu.

Naše láska velikost má
jak bezrozměrná přímka,
ostrou tužkou rýsovaná,
neexistuje vyjímka.

Prázdná množina v našem vztahu
je snad jen když dělím nulou,
to pak vždycky strnu,
vidím ji pak smutnou.

Máme hodně společného,
my se téměř nehádáme,
snad jen u cosinu mého,
klid, jedna nepřesáhne.

A když krychli po mně hodí,
nic si z toho nedělám,
je to jako souboj lodí,
sítí iks, ý já ji chytávám.

Piškvorky pak hrajeme
čtyřicet pět minut třeba,
pak nás alarm probere,
sním si půlku chleba.

matoda2-nahled
Večer spolu prosedíme
klidně celé hodiny,
ve tři ráno usínáme,
těšíme se ze své rodiny.

Já matiku miluji,
Amorek do mě bodl kružítko,
opravdu nežertuji,
místo cihly chci pravítko.

I když je venku pěkně,
radši doma zůstávám,
studuji totiž pilně,
jedna místo dvojky dostávám.

matoda3-nahled
Každou chvíli studuji,
abych něco nepropás‘,
připraven do další hodiny,
to je na MATFYZ odraz.

A můj milý profesor,
ten má u mne nemalý obdiv.
použil snad kompresor?
Má tak velké srdce, cítím údiv.

Snad jeho srdce zjihne,
dá mi z testu dvacet bodů,
takový test zatím nevidě,
složil jsem jen pro něj MAT-ódu!

Báseň navýsost procítěná

roztristena-zrcadla-nahled

Roztříštěna dvě zrcadla,
slepeno pouze jedno.
Mrsknut kámen do okna,
čí jest vina, vědmo?

Jeden ledva při životě,
žal zbrojí každým dnem,
lítostný bol čpí skrytě,
lano ocelové pnem.

Arciže se dosti bál,
ustál to málem.
Je tak blízko, přec o míle dál,
snad sužujícím snem.

Leč portál k nitru jest stále,
vedouc do mnoha komnat.
Třináctá zhrzena dále,
neumí zapomínat.

Motýl a panáček

motyl-a-panacek-nahled

Pokoj a čtyři bílé stěny
a ozvěna bez ozvěny
jen tupé údery tužky
a rychlý škrabot nad papírem

V dáli šelestí osamělý motýl
a přec není sám
šelestí hlasitě, však odpovědi se mu nedostává

Slza slzu mine
ruka v ruce zakleslá

Další slza, další, smutný motýl
slzy a žal vidět nejsou

V skrytu duše pevně věří
doufá

Srdce tluče, mysl zmítá
chtěl by letět, chtěl by, panáček
je však přikován

Teď není chvíle na ódy
jen žalozpěvy vhodné jsou

Proč v pohádkách konec nepíše se
a madam smrt skrývá se opodál?

Bodne, kosou bodne
panáček dýchá dál

Nemůže ale, nemůže se skrýt
musí dále jít

Odholání, touha, chtíč,
všechno mine
prázdná dlaň, prázdné dlaně
něco chybí

Pláče motýl, pláče panáček
co naplat, oba nechápou

Oba zdrceni
oba znaveni

Smutný a nedůležitý konec

8746942b8b-492537-u-1-nahled

Drolící se eternit ze střechy opuštěné fabriky
vyhaslé hutě
industriální éry již pominuly
rez, špína, sutě

Plesnivějící stěny a kusy cihel, žádné caviky
od mužů kruté
též pavoučci pavučiny navinuli
na čtvrté kvótě

Polorozpadlé mohutné kolo od výtahu – nefunkční
lana přetrhlá
rozlehlé prostory s ozvěnou ticha
to nezaniká

Vytrhané dráty ze zdi, jiskry nesrší
sádra odpadlá
skrze stěny, skrze stropy teče voda
bída, pustota

Moto bývalého závodu v obrovské hale zeje
smysl pozbývá
hadrová panenka v rohu – zamává?
dosti nevlídná

Štiplavý zápach z polootevřených dveří jako zmije
nos se ošívá
prach všude kol dutinu ústní zacpává
oka zavírá

Vymlácená okna, vypáčené dveře, počmárané zdi
naprasklý neon
časem zašlé listy na zemi a na nich
Francois Villon

Nábytek celkem zachovalý navzdory každodenní při
lednice, freon
z nápisů „RICHTIG“ zbylo již jen „RICH“
shořel lampion

Širým prostorem továrních hal se rozprostřela hustá tma
pohasl žhavík
poslední to známka života čirého
nepěje slavík

Ani oheň, ani vánek příjemný, ni průzračná voda
aby byl povyk
něco tak jednoduchého, tak známého
pozřený rulík

Šafrán pro Tvou duši

Přináším nejvzácnější šafrán pro Tvou duši,
když se k tobě blíží, rty má trochu sušší.

Již zřel marionetu nádhernou,
již líbal tu tvář láskou ovátou.

safran-pro-dusi

Však cit, jen cit je to, co celá ta léta hledal,
A když jsem ho v běhu lapil, tiše vzlykal.

Mám ho a je tu jenom pro Tebe,
ta vůně vynese Tě nad nebe.