Archiv rubriky: Úvahy

Polička

Rok, co jsme byli spolu, remcala: „Ta polička by měla být tady. (…) Už přiděláš tu poličku? (…) J8 s vrtačkou neumím. (…) Tak kdy tu poličku konečně pořešíš?“

Nebyl čas. Připomínala mi to minimálně každých 90 dnů.

Rozešli jsme se. Teď mám čas na spoustu věcí, na které předtím nezbývalo. Třeba jet na vodu, postavit hrad z písku, napsat svoje paměti.

Jo, to mi připomíná… Mám doma ve skříni poličku, kterou někdy musím přidělat – až bude čas.

Malej kluk

Možná jednou přestanu bejt malej kluk. Přestanu se zajímat o to, jak vznikla voda a přijmu, že je to kombinace dvou vodíků a jednoho kyslíku. Přestanu se pak ptát, kde se vzaly ty dva prvky a jak to mohlo vzniknout z ničeho. Přijmu fakt na bázi ověřený teorie a přestanu hledat souvislost s nekonečnou přeměnou energie. Protože prostě energie se vzala z ničeho, ale pak už se dá změnit jenom na hmotu a všechno je z ničeho a zároveň teda nic.

Možná začnu bejt dospělej a začnou mě zajímat peníze. Budu vydělávat jako bílej a po práci v kanclu budu počítat, kolik mi zbylo v portmonce na balíček doutníků, který beztak nekouřim, ale když už, tak teda jo. Začnu se zajímat o to, kolik mi zbejvá, nebo přebejvá na účtu dřív jak čtvrtletně a třeba mě i začne pálit těch třicet hadrů, co jsem spálil na Bitcoinech.

Pokračování textu Malej kluk

Offline na sociálních sítích

fb-offline

Před 14 dny jsem vypnul Facebook a ostatní sociální sítě (vyjma
Youtube, jehož sociální funkci prakticky nevyužívám). Nečekaně, bez
ohlášení. Pohnutkou mi byla Stezka odříkání, kterou máme v oddíle Poutníci a hlavně to,
proč ji plním – zjistit, „co se stane“. Jak moc je Facebook provázán
s mým působením a s vazby na mé okolí?

Během prvních dnů jsem ze zvyku do adresního řádku vypisoval webovou
adresu a mlátil se přes prsty. V mobilu jsem se odhlásil z Messengeru a
Instagramu. I tak jsem se kolikrát málem přihlásil. Postupem času ze mne
tyto návyky vymizely.

Rozdíl oproti letnímu táboru ve stejné časové dotaci je v tom, ve
kterém prostředí se zrovna pohybuji a zda oznámím svému okolí, že nebudu
dostupný skrze toto médium.

Kupodivu mám na Facebooku po přihlášení nyní nepřečtených 23 zpráv
a 93 upozornění. Kolik je jich skutečně důležitých pro mé okolí je
těžko soudit – informace si mí známí mohli zjistit odjinud. Faktem je,
že skrze mail/SMS mi přišly tyto zprávy po mém nereagování celkem
3. Plus jedna zprostředkovaná skrze prostředníka osobně.

Zjistil jsem zároveň, že zcela odolávat sociálním sítím není
možné. Mnoho webů má různé social plugins, takže některé příspěvky
na Facebook stránkách jsem nechtěně viděl, též i některé obrázky
z Instagramu kvůli těmto doplňkům. Stejně pak v článcích reagující
na aktuální události jsou embedované Twitter statusy. Zkrátka sociální
sítě skutečně jsou doplňkem informačních i zábavných médií, což se
bohužel často prolíná. Zároveň se pak nejde vyhnout lajkovacím
tlačítkům, buttonům pro odběry apod.

Ze sociálních sítí aktivně využívám jen Facebook a za oddíl
i Instagram.

V čem mi sociální sítě ovlivňují působení asi nejvíce? Uvědomil
jsem si, že to není pro mne primárně zdroj zábavy – podobný obsah jsem
sledoval na internetu bez ohledu na využívání sociálních sítí. Jde však
o zdroj informací sdružený do jednoho místa. V dobách, kdy jsem ještě
snad ani nevlastnil mobilní telefon, jsem měl jako homepage nastavený iDnes.
Dnes je pro mne obdoba iDnesu Facebook s tím, že se na něm sdružují
informace z vícero různých médií – což je jednodušší, než
projíždět jednotlivé portály. Bohužel nelze ovlivnit filtrování obsahu,
což je vcelku problém – ten ale částečně řeší mé zapojení do
tématických skupin.

Můj nejsilnější poznatek ze social-offline módu ve všedním životě
je, že Facebook vlastně nemohu hodnotit negativně ve chvíli, kdy jsem
zjistil, jakým způsobem ho využívám – při vědomí, že mnoho
konverzací a prohlížení hlavní zdi je určitý způsob relaxu, který
nepřekrývá primární důvod, proč Facebook mám.