Život

Malá maturita – World of Warcraft

Vždy, když si uklízím šuplíky, najdu něco
zajímavého. Tentokrát to bylo osvědčení o úspěšném složení Malé
maturity. Jedná se o závěrečnou zkoušku na základní škole v devátém
ročníku. Téma World of Warcraft byla sázka. Jde o hru, kvůli které jsme
měli značné průšvihy. Bylo totiž zakázáno hrát ve škole jakékoli hry,
byť o hodinách volna. Když nás správce sítě asi dvakrát seřval, nosili
jsme si hru na externím disku, což se nám, myslím, jednou také nepodařilo
utajit.

Zkrátka, vsadil jsem se se spolužákem, že pustím World of Warcraft na
interaktivní tabuli a začnu ři té malé maturitě hrát.

Sázku jsem vyhrál. Pustil jsem tam tu hru z externího disku a začal
hrát. Při tom jsem samozřejmě přednášel svůj projev. Bohužel se mi hra
na starším notebooku sekla, a tak můj výstup netrval 12 – 15 min., ale
32 minut. Ostatní kritéria jsem ale dodržel. Za sázku jsem měl získat
10 Kč.

10 Kč jsem nikdy neviděl, protože jsem prohrál sázku, o to, že
dotyčný nepřesvědčí učitele na výtvarku, aby pustil na tu tabuli
stránku jmeno.prijmeni.homo.com.

Tu stránku tam opravdu otevřel a byli jsme vyrovnaní. Byla to docela
síla. Učitel okomentoval to, co všichni viděli a slyšeli vhodnými slovy:
„Toto, vážení, byl pouze nejapný žertík…“ Za tuto větu před ním
smekám. Vyřešil to nejlépe, jak mohl.

Spal jsem v márnici

Ano, vážení, je to tak. Na psychovíkendu,
což je úžasná akce, kde se vybiji nejen emočně, jakožto také fyzicky,
jsem splnil úkol spát v márnici bez mrtvoly.

Hra spočívala v tom, že jsme měli odpovídat na otázky ze života.
Vždy jsme měli tři možnosti a měli jsme vybrat tu, jenž nejlépe vystihuje
to, jak bychom se zachovali v nějaké situaci.

„Jdete v noci lesem, prší a je zima. U hřbitova je márnice. Co
uděláte?“

  1. Přespím v márnici, i když tam bude mrtvola
  2. Přespím v márnici, ale jen pokud tam nebožtík
  3. Jdu dál

Zvolil jsem možnost b) – je zima a déšť. Chodit takhle celou noc, to
je na zápal plic a navíc bych prostě dál nešel. ;) Spát vedle mrtvoly se mi
však příčilo.

Druhá část hry

V druhé části hry nám pořadatelé oznámili, že vyzkouší, zda jsou
naše odpovědi věrohodné. V márnici jsem tedy opravdu přespal. Zkušenost?
Máry jsou nepohodlné. Mají na spaní moc velké mezery, které tlačí
do zad.

Tvar je také nevyhovující. ČLověk se tam musí schoulit, aby se vůbec
trochu vyspal. A navíc jsou opravdu malé. Takže je to ještě
nepříjemnější. Chudáci mrtví. Ani poslední cestu si nemohou užít
v pohodlí.

mary-nahled Do toho všeho mi byla ještě
hrozná kosa, protože v márnici bylo to jediné malinkaté okýnko co tam
bylo rozbité, takže tam děsně táhlo. No a to jak se větrem pohupovalo a
vydávalo vrzavý zvuk taky nebylo zrovna po cuti. Jó, kdyby to znělo jako
ukolébavka, ale tohle… Taky občas rám okýnka práskl nečekaně o stěnu,
takže mě to zase vytrhlo z polospánku.

No, nakonec jsem se nějak vyspal. Sice to nebyl dobrý spánek, ale byl to
úžasný zážitek! To se nenaskytne každý den, aby člověk mohl ulehnout na
máry, natož na nich ztrávit noc! Byl jsem unešen a moc děkuji
organizátorům Psychovíkendu, že mi poskytli tuto možnost.