Odcizení ve městě

Všiml jsem si, že zhruba ve třech čtvrtinách schodů se sympatická
slečna trápí s kočárkem. Vyběhl jsem k ní a povídám, ať počká.
„Jen si nahoře opřu koloběžku a pomůžu vám.“ Slečna mou reakci
evidentně nečekala. Cosi zakoktala spolu s děkovným smíchem. Vynesli jsme
kočárek nahoru a ona mi poděkovala. Poté si povzdechla, že je to vždycky
tělocvik. Opáčil jsem jí, že je to přeci samozřejmost a rozloučil se.
Poté jsem si to uháněl Korunní domů. Co mě ale zaráží, je fakt, že
přímo nad schody celou dobu stál hlouček kluků zhruba v mém věku
(17 – 20 let) a celou scenérii pozoroval. Bylo zřejmé, že slečnu
viděli celou dobu, ale nikdo z nich nepovažoval za normální pomoct jí.
Když jsem se slečně nabídl, zachytil jsem jejich úžas ve tvářích.
Vypadaly asi ve stylu: „Co to kurva děláš? Ať si to vytáhne sama, když
je to její kočár.“

Netečnost a lhostejnost, pocit odcizení, absence zodpovědnosti jedince za
kolektivní vinu. To vše koresponduje s atomizovanou společností ve
městech, a tedy i s tématem mé úvahy. Rád bych následujícími řádky
poukázal na problém společnosti tak velké, že namísto uvědomělé
spolupráce spolu sdílí veřejný prostor spíše ve smyslu přežití a
utváření si lokálních komunit.

Rodina je základ

Rodina je první komunita, ve které se člověk nalézá. Měl by v ní
mít v ideálním případě oporu, maximální důvěru a měl by ji postupem
času udržovat a být jí z vlastní iniciativy maximálně nápomocen.
Pomineme-li roztříštěné a znesvářené rodiny, které v zásadě nejsou
společnostmi, tak můžeme říci, že tyto společnosti1
fungují.

Větší společnosti

Posuneme-li se však dále a podíváme se na větší sociální skupiny,
jako je například továrna, škola jako celek a podobně, zjistíme, že lidé
se znají již jen takříkajíc od pohledu a ví o sobě pramálo. Tvoří se
zde menší skupiny lidí, kteří poté bližší sociální kontakty navozují
(kancelář, messenger a vrátný,…). Jako celek je ale modelová společnost
nejednotná. Stejně je tomu právě u měst. Obrovský územní prostor, ve
kterém se nalézají tisíce, mnohdy statisíce až miliony obyvatel. Mezi
sebou se zdaleka neznají a naráží na sebe v MHD a v obchodech.

Rozdíl mezi městem a vesnicí

Není to tak dávno, co byla města malá a každý dobře znal svého
souseda – byť třeba jen obchodně. Každý věděl, co se kde stalo, a
všichni usilovali o zlepšení společného soužití. Když například
hořelo, seběhlo se celé město (anebo vesnice) a každý se snažil pomoci.
No nebyla to vlastně taková velká rodina? V dnešních velkých městech se
lidé navzájem jen míjejí, a když někde začne hořet, jejich maximální
úsilí je zavolat hasiče, protože je to jejich práce a jejich starost. Mizí
emocionální prvky vzhledem k vzájemnému odcizení mezi lidmi. Vinu na
obyvatele města nikdo nesvede, nebude zahanben, protože se stejně zachová
naprostá většina ostatních, a tak vzniká kolektivní vina, která se
nesoudí (anebo se svede na obětního beránka v podobě vhodně vybraného
zastupitele). Na vesnicích se díky menší kumulaci obyvatelstva sousedé
znají, a tak místní společnost táhne za jeden provaz. Projevuje se to na
veřejném prostoru, který je skutečně společně udržován a zkrášlován
či na kulturně-společenských akcích jako fotbalová utkání, na
hasičských bálech atd. Nebo snad tyto akce zajišťují firmy za účelem
nabytí zisku?

Městské komunity

Jsou však opravdu všichni lidé ve městech tak neteční? Je skutečně
všem veřejný prostor lhostejný? Dovolím si říci, že ne. Samozřejmě je
obtížné, dokonce až nemožné uspořádat společenský život celému
městu. Tím se vracím k menším skupinám lidí ve větších
společnostech. Ve městech či v lokálních komunitách2
v částech města můžeme najít jedince (či uskupení jedinců), kteří se
věnují komunitní práci3. Tyto sdružení lidí mají za cíl
změnit veřejný prostor ve městech k lepšímu. Ať už je to pořádání
sousedských slavností, či zájem o politiku. Z těchto komunit uvedu
například sdružení Vlasta4. Jeho členové se zajímají o Prahu
10. Snaží se přetvořit tuto městskou část tak, aby bylo s potěšením
v ní žít. Zanedlouho od vzniku vyhráli komunální volby a ve své práci
pokračují s heslem: Dobrá obec, dobré účty, dobří sousedé. Na
celopražské úrovni se věnují komunitní práci například Uličníci ze
sdružení Uličník5. Staví hudební parky, kde si může každý
kolemjdoucí zahrát na napevno umístěné hudební nástroje, svépomocí se
zasadili o vznik dětského hřiště na Smíchově, přetvořili ohyzdné
betonové bloky na lavičky, umístili portrétní fotografie na
dřevotřískové zábrany u stavby obchodního centra na
Národní třídě.

Závěrem

Město je prostor, kde jsme si navzájem odcizení. Nejsou ale právě
lokální komunity a sdružení východisko z izolace? Říká se, že
i o kapku stoupne moře, tak proč byť právě o tu jednu kapku neučinit
město jeho obyvatelům bližší? (…)

__________________________________

  1. The body of human beings generally, associated or viewed as members of a
    community – . Society (n.). Online Etymology Dictionary [online]. 2001–2014
    [cit. 2014–11–06]. Dostupné z: www.etymonline.com
  2. Souhrn lidí, kteří obývají společný prostor, kde buď tvoří
    samosprávnou jednotku (v tomto významu se zpravidla jedná o celou obec),
    nebo zde jsou sociálně a prostorově vyloučeni (v tomto významu se jedná
    o část obyvatel obce). Nutno podotknout, že pro formulování rozvojových a
    integračních programů je vhodné uvažovat v kontextu celé obce a nikoli
    pouze v kontextu sociálně vyloučené komunity. TSPWEB.cz – Slovníček.
    [online]. © 2003 [cit. 2014–11–12]. Dostupné z: www.tspweb.cz/slovnicek.shtml
  3. Činnost, která má pomoci obyvatelům určité komunity formulovat
    společné problémy a dosahovat jejich řešení. Jedná se především
    o schopnost organizovat se, formulovat strategický problém a taktické kroky
    jeho řešení, vyhledávat zdroje (finanční, materiální, lidské) pro jeho
    řešení a vytvářet tlak na zodpovědné instituce. TSPWEB.cz –
    Slovníček. [online]. © 2003 [cit. 2014–11–12]. Dostupné z: www.tspweb.cz/slovnicek.shtml
  4. VLASTA. [online]. © 2014 [cit. 2014–11–12]. Dostupné z: www.vlasta10.cz
  5. ulicnik.cz. [online]. © 2014 [cit. 2014–11–12]. Dostupné z: www.ulicnik.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.