Tlačítkář, ajťák, neboli tlačmen

Kdo chodí na gymnázium Arabská již ví, koho se bude
tento nadpis týkat. Tlačmeni (dříve tlačítkáři) jsou studenti oboru
programování. Na škole jsou považováni tak trochu za exoty. Tlačítkáři
jsou povětšinou poznat na první pohled. Prvním aspektem je vzhled. Tlačmen
bývá zpravidla neupravený, obličej má vybledlý od neustále zářící
obrazovky, často nosí brýle. Také ho můzete poznat dle trička s nápisem
Neverhood, Call of Duty 5, World of Warcraft, batohem s nápisem IT Master či
tričkem, kde stojí pod výstřihem tag a následuje počáteční tag body.
Z tašky přes rameno mu obvykle vypadávají flashky a čouhají dráty.
Všude se vyskytuje výhradně se zapnutým notebookem, případně i vlastním
routerem. Pokud mu do třídy náhodou nezasahuje wifi, router zapojí do
zástrčky a vesele surfuje spolu s ostatními tlačmeny.

Za povšimnutí stojí, že tlačmen svůj notebook nikdy nevypíná a
dokáže na něm pracovat i při chůzi. K uzavření víka notebooku vedou
pouze dva podněty. Prvním podnětem je fronta na oběd. S tácem a notebookem
by se opravdu těžko dalo projít celou jídelnou. Po skončení oběda
tlačmen víko notebooku znovu otevře. Druhým podnětem je vybitá baterie.
Pokud tlačmen v tomto případě nemá adaptér, je v troskách. Začíná
byt agresivní a snaží se co nejrychleji dostat domů anebo alespoň do
knihovny, kde jsou počítače určené studentům. Druhou fází
technologického absťáku je rychlé klepání všemi deseti dlouhými prsty na
lavici, s rozložením prstů, jako na klávesnici. Třetím a posledním
příznakem je slintání, mnutí si očí, škrábání se za uchem,
podupávání si nohou do taktu oblíbené metalové písničky, při které
programuje. Pokud se ani v této fázi nedostane k počítači,
následuje smrt.

Sociální chování

Druhým aspektem je tlačmenovo chování. Bývá tichý a uzavřený ve
svém světě, který obsahuje pouze jedničky a nuly. S ostatními lidmi se
nebaví a když je to nevyhnutelné, podá co nejkratší odpověď. Pokud
tlačmen nemá zájem, tak s ním nic nepohne. Nereaguje na příkazy a
žádosti učitele ani svých spolužáků. Tlačmenovi jdou předměty jako
programování, matematika, fyzika a počítačová angličtina. Naopak
životně nenávidí tělocvik, dějepis, základy společenských věd,
biologii a hlavně češtinu. Ve zkratce jsou to předměty, které mu
v oblasti informační technologie nebudou ku prospěchu. Tlačmen se chová
více či méně podivně. Kupříkladu je možné na chodbě narazit na
tlačmena, který v pravé ruce drží plechový hrnek s kávou, kterou si
natočil v automatu a levou rukou si pohazuje s velkým hopíkem. Každý
tlačmen dokázal před svým patnáctým rokem hacknout webovou stránku svého
učitele, shodit celou počítačovou síť na škole, ukradnout test
z dějepisu, který byl uložen v počítači jeho učitelky, přesměroval
v počítačové učebně stránky Facebooku na Freevideo, nebo alespoň
rozeslal na všechny počítače ve škole vyskakovací hlášku: „Lépe si to
zabezpečte!“

particka-it-nahled

O tlačmenech se zmiňuje i ředitelka školy Zdeňka Hamhalterová.

Kdo je tlačítkář?

  1. Student, který se ke konci pololetí snaží za každou cenu dotlačit
    známku z předmětu k lepší variantě
  2. Student, který neustále používá mobilní telefon
  3. Student z Arabské, ze třídy zaměrené na programování

Podle současné „arabské“ terminologie je C) správně. Ovšem
z pohledu čtyřiceti předchozích let jde o termín zcela
zavádějící.

Vždyť první programátoři vlastně žádná tlačítka nepotřebovali.
Používali hlavně dobře ořezanou tužku, měkkou gumu a dostatek papíru na
vytváření originálních algoritmů. Možná, že jim by se mohlo říkat
„chodiči“ – to proto, že ve volných odpoledních chodili na oblíbený
„Karlák“ , aby jim místní sálový počítač na ČVUT sjel jejich sadu
děrných štítků.

Ti pozdější absolventi jistě dnes už nostalgicky řeknou, že
nejdůležitější nebylo ovládat klávesnici, ale zajistit, aby se staré,
dobré, české IQ 151 nepřehřívalo. ( No, důvěrné označení
„chladiči“ by se jim určitě nelíbilo ).

Operační systém CPM a první síť, z již zmíněných počítačů IQ,
v roce 1988 byly úplnou revolucí. Jestlipak si dnes někdo vzpomene, že
překlad jednoduchého programu v COBOLu trval asi 8 minut ? Nezúčastněný
pozorovatel by mohl naše bývalé studenty nazvat „nicnedělači“, ale to
by jim křivdil. Oni jen z objektivních příčin nemohli dělat nic jiného,
než čekat na chybové hlášky.

Po roce 1989 zachvátila i Arabskou vlna PC. Ale pozor, na počítačích
nebyla jen tlačítka na klávesnici a na myši, ale objevily se i trackbally.
Tím chci pouze podotknout, že nestačí jen umět tlačit, ale také dobře
koulet.

A vůbec, když se zaposloucháte do rozhovorů našich programátorů, tak
zjistíte, že používání tlačítek lze nazvat mnohem honosněji. Takže oni
např. surfují (na Internetu), něco stahují (z Internetu), občas
e-mailují, kopírují, scanují, čistí disky, zipují a sem tam mají touhu
něco nabořit.

Jak vidno, všechno se mění a vyvíjí, označení pro studenta
programování je velmi relativní, ale jedno je jisté – láska
k počítačům a k programování na Arabské vždy byla, je a bude.

RNDr. Zdeňka Hamhalterová, Ředitelky gymnázia Arabská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.