Rubriky
Akce

Hron aneb dvě lodě v prdeli a hnusné počasí

hron-14–007-nahled Na minulé vodě jsme se domluvili, že pojedeme na
Hron. S Kájou jsme to naplánovali a v konečném počtu 14 lidí jsme měli
jet. Dokonce jsme levně nakoupili bílá trička a Matěj udělal hezkou
šablonu a pak je všechny nastříkal sprejem. Vzniklo hezké tématické
triko, co si všichni pak první den vzali an sebe. Akorát ta bílá už není
bělejší. Den před odjezdem ještě volal Ventý, že mu odpadl háček a
potřebuje změnit objednávku z dvou kánoí na jednu trojkánoi. No
naštěstí Dronťáci jsou slušňáci a změnili to ze dne na den. Ventý ale
zapomněl odhlásit jedno pádlo, barel a vestu, ale to se podařilo ještě
během cesty žlutým autobusem do Bánské Bystrice vyřešit. Tam jsme
přesedli na bus a jeli do Brezna.

Po příjezdu jsme zjistili, že les, který dle turistických map a fotomap
vypadal dobře na spaní má sklon asi 90° a spát tam nejde. Nakonec jsme
našli něco na louce nedaleko cvičáku pro psy kde prý občas spí
homelessové, ale bylo to OK. Dokonce i ohníček jsme rozdělali. Mysleli
jsme, že skupinka v čele s Ventým přijede v 10 večer. No, na nádraží
jsme zjistili, že teda ne a budou tam až ráno. Ventý tedy dostal přezdívku
Gandalf. Neptejte se proč. :-) Aspoň jsme cestou vylezli na nějakou střechu po požárním
žebříku.

Ráno jsme byli komplet. Kája, já (Ondra), Matěj, Bára, David, Marie,
Ondra, Ventý, Honza, Kuba, Chumba, Pája a T-frk. Půjčovník nám přivezl
vybavení a lodě, my si narvali věci do barelů, upevnili panenku na příď
(svině jedna) a vypluli jsme.

Průjezd cikánskýma vesničkama se vždy poznal. Řeka byla tak nějak…
ehm.. špinavější. Asi jako průjezd tekoucí skládkou. Po březích
naplavené kusy hadrů, molitanů, polysteren a další sajrajty. Příroda byla
ale nádherná. Všude kopce a my projížděli údolími.

Další dny střídavě pršelo a večer vždy přišly bouřky. Dokonce jsme
za jedné bouřky stavěly nouzově stany na nějakém kotvišti, které bylo
naštěstí poblíž.

hron-14–017-nahled Jeden den jsme přijeli do
kempu, kde byl majitel, který „snad spal v knihovně“, jak trefně
poznamenal Chumba. Řekli jsme si, že dáme pivko a pojedeme k dalšímu
kempu, páč s ním tam nebudeme. Mezitím, co jsme čekali u piva, než
přestane pršet, zvedla se hladina a moje a Báry loď uplavávala. Majitel
nám samozřejmě radil. Nejdřív ať se honza nevrhá do vody a běží po
břehu a dál už nevím, protože jsem běžel pro loď. Kuba jel po vodě.
Nakonec ji nějak doplul a navedl do vrbiček, kde se sekla o větve a tam jsme
ji uvázali. Vysloužil si za to litr a půl Kelta (moc dobré slovenské
pivko).

Ve čtvrtek bylo počasí k večeru lepší, a tak jsme pluli i za tmy.
Dopluli jsme do kempu Šášovské podhradie. Tam jsme si udělali oheň a
konečně něco jiného než suché čínské polívky a nevařené fazole
z konzervy (bez vařiče se dělá oheň v úplném mokru blbě). Domluvili
jsme se, že nám nic neudělá, když lodě vytáhneme až na kopeček,
protože á pršet. V noci děsně lilo, dle předpovědi, kterou mi poslala
máma. „V noci bude plavák, další den bude hezky.“

hron-14–027-nahled Ráno půjčovna rozeslala SMS
se zákazem plavby, protože SHMÚ vyhlásil první povodňový stav a že
sváží lodě zdarma. Vylezl jsem ze stanu a šel se kouknout na řeku, jestli
je to tak zlé. Potkal jsem T-frka, co měl špatnou zprávu. Odneslo to dvě
lodě. David byl prý „línej“ a říkal si, že tolik voda nestoupne.
Druhá loď se na to vykašlala asi dost podobně. Takže průser. Hledali jsme
je na břehu, ale nikdy dál nebyly. Volal jsem tedy do půjčovny, kde jsme
řekl, co se stalo a ať přijedou.

Vyklidili jsme lodě a barely, vše vrátili a je teď napsané „Uznanie
dlhu“, kde máme za lodě zaplatit přes 1.000 €. Uvidíme ještě, jak na
to zareagují pojišťovny, protože pojistku, která by se na to mohla
vztahovat, měl David a Ventý, či zda se lodě najdou.

hron-14–031-nahled No a pak jsme ještě řešili
cestu domů. Nakonec jsme šli pár kilometrů podél hlavní silnice do Žiaru
nad Hronom, odkud jel vlak do Bratislavy a odtud do Prahy. Sice ty vyšlo
o pár set dráž, než to bylo plánované původně, ale další volné
žluté autobusy jely z Bratislavy až v sobotu ráno. V Praze nám Žlutí
vrátili dokonce 100% jízdného.

No, hezky se nám dařilo, když už jsme se jednou vyvezli za hranice. Ale
co, zase na to můžeme vzpomínat. A hlavně byl taky důvod tu svini panenku
rozdupat, umlátit pádlem a nakonec rozřezat nožem a následně vyhodit do
plastů. Jen na Bářiných slovech „Ona nám to jednou vrátí.“ asi
něco bude…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..