Starý a hlídací pes neměl kde bydlet. Asi proto, že byl spíše starý, než hlídací. A pán ho vyhnal do takového počasí, že by psa nevyhnal. Pes šel a šel. Brečel víc, než dešťové mraky nad ním a myslel si: „To mám za ta léta hlídání pěknou odměnu. Ušili na mě moc pěknou boudu. Musím se na ni jít podívat. Hm, opravdu pěkná. Konečně mám kde bydlet.“
„Tak co ty kluku? Cos tam dělal za vopičárny na tý střeše, co?“ "Ta zeď stojí dál, ne?" "Ale jsou na tom ty tvoje vopičárny!"