Poezie z čekárny VII

Koukni na to
už
prosím.
Jo.
Tik ťak.
Tak uděláš to?
Co?
No TO.
Nevím.
Jak nevíš?
Že to mám udělat.
Tak proto
to není.
Říkal’s
že to uděláš.
Neříkal.
Říkal.
To určitě…
No dobře
říkal.
Tak vidíš.
Ale
to bylo ráno.
A to je historie.