Rubriky
Litera

Absurdní romance

Proč bys měl, náhodný čtenáři, číst lascivní slova
vzniklá z popudu jitřní touhy? Zahoď podbízivou melantně okázalou knihu
do kouta pokleslých literárních braků. Nezajímají tě přeci nákladní
auta romantických žbleptů, naplněných mořem pocitů pro tebe v nastálém
kontextu cizího pisálka, již přetékají přes růžové korby uvázané
koženými řemínky k zádům Tatrovek. Nemáš zapotřebí číst další
žvásty přetláskané citem, co neznáš.

Nač tvé paže ještě čekají? Rokují snad s kýčovitou obálkou,
lepenou pružným lepidlem a provoněnou láskyplným odérem? Mé oči si na
vnitřní stěnu víček paralelně promítají ty tvé rádobychápavé pohyby
hlavou, ten tvůj hraný impozantní ksicht a zainteresované oči, snažící
se za každou cenu pochopit ta tiskařskou černí vytištěná slova. Téměř
slyším šelest tvých úst, snažících se ostatním vznešeným
intelektuálům vtlačit do lebek nicneříkající slova tak, aby si jejich
nadupané mozky, co mají snad výkon o síle stodvaceti miliónů wattů,
myslely, jak jen to není rozumné seznání.

A nesnaž se mé šedé kúře vštípit tvůj falešný zájem o mé city.
Nikdy je nepoznáš v podobě, jak je vnímám já a má milá nejen proto, že
tě to skutečně nezajímá, ale i kvůli myšlenkové nesourodosti. Ne,
takové pro tvou ctnost plonkové řečičky vyždímané z dychtivostí
nasáklé hloubi duše od cáru papíru, jež křečovitě svíráš v prstech,
rozhodně nečekej.

Pranic jsou ti prosebné výrazy toužící po další sérii pro tebe
chlácholivých slov, z nichž žiješ událostmi alespoň naoko,
v představách. Ani růžová tečka na bílém papíře se s tebou totiž
dnes nechce shledat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..