Rubriky
Básně Litera

Óda na Zemi

Kde je ta sláva,
kde je ta říše bez lidí,
kde jsou ta rána,
to se jen tak nevidí.

Mam rád tuhle píseň, kterou moře stále vybublává,
pobrukuji cestou k těm dálavám,
nádherná, jsi tak nádherná.

Prošel jsem trávou,
prošel jsem rosou v šalvěji,
s blažeností náhlou
se nad konvalinkou usměji.

Jako blázen pominutý kráčím krajem rozjařený,
abych mohl v širé dálky volat jenom
mám tě rád, tak moc rád.

Cítil jsem lesy,
přičichnul k lukám širým,
rozplýval se bezy,
i potok zdál se mi milým.

S básní svou já jdu dál světem,
poznávám ho každým mžikem,
abych mohl zblízka vidět,
jak jsi překrásná, tak moc překrásná.

Potkal jsem lišku,
ochočil jsem skunka
pohladil jsem vážku,
a dokonce i mamuta

Běžím zemí krásnou s písní na rtech,
kéž má víčka nezamhouřím
a chválit tě budu dál, chválit dál

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..