Pieta masové vraždy v Praze

Včerejší masakr naplnil k zármutku společnosti pranostiku na apoštola sv. Tomáše: „Toma, poseď doma!“ V republice se zvedal vítr věštící pohromu. „O svatém Tomáši meluzína straší.“ Události symbolicky okázale zakončila minimálně v Praze bouře. Snad práskání hromů mělo svůj význam v ukončení dění. Alespoň tak si to vykládám, ač rozumově souvislosti nehledám. Nastal však čas otevřít i srdce.

V následujících dnech je čas na pietu. Nazítří bude státní smutek. Již dnes mě to ale přivedlo na místo pokory. K budově Fildy na Staroměstské se nedá dostat. Muži v černém tam mají těžkou práci. Budova je opáskovaná, hlídaná.

Místo pro vzpomínku je před Karolinem. Před budovou spojenou s pracovištěm Fildy v Celetné, která byla díky dobré práci policie zavčasu evakuována. Je to ta budova na fotce, u Ovocného trhu, nepleťte si to s Rudolfinem naproti Staroměstské.

Když jsem zapaloval svíci, padak bílý očistný sníh a déšť smýval z ulic špínu do stok. Od kostela sv. Havla zněly zvony svolávající ke mši.

Modlit se neumím, dělal jsem to kdysi jako malý kluk před jídlem s tetou. Ona mě k tomu nutila, nyní je spokojená jako jeptiška v pyrenejském klášteře. Mě sto tehdy sralo, do kostela chodím pro zamyšlení a uvolnění, ne na modlitby. Poslední a jediná mše, kde jsem byl ve všední den mi přišla jako že chtějí svátost i ovečky odškrtnout docházku a alou domů. Zůstal jsem tedy do promočení bundy stát v chladu u svíček a moc nevnímal okolí. Bylo tam ticho. Sem tam někdo špitnul, reportéři mluvili i před kamerou tiše, uctivě. Zahraniční rozhlasoví komentátor namlpuval komentář z dění stranou od davu, s pokorou. Dýchalo na mě smíření, je čas se posunout dál. Vzpomněl jsem na své kolegy, se kterými jsem se v Celetné setkával jako student, vzpomněl jsem na kolegy-vyučující i na provozní a administrativní podporu. Za ně, za všechny, kdo tu nebyli, jsem položil zapálenou bílou svíčku v čirém skle.

Ode dneška ustupuje temnota, dny se prodlužují, slunce svítí déle. Kéž i toto má svou symboliku přetavenou do dění kolem nás. Na místě strnouti nemožno. Já kupuji portské a s Májou si doma připijeme.na.ty, kteří své sny již naplnit nemohou.

Hlubokou soustrast dotčeným. 🤍🖤

PS: Stále je moźné přispět na pomoc okolí obětí masakru a pro uzdravení společnosti. Zvažte to i vy. Stejně jako dalších 14234 lidí, kteří vybrali 14,5 milionu za méně než 24 hodin.

https://www.darujme.cz/sbirkaffuk

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..