Archiv rubriky: Básně

Čecháček

R: Čecháček náš rozmilý
má rozvinutý hodnoty.

Doufám, že mi žena promine,
že mám v krvi čtyři promile.

Nenávidim šéfa, je to zmrd,
kéž by doktor konstatoval smrt.

R:

Doufám, že mi žena odpustí,
že nežeru maso od kosti.

R:

Doufám, že mi žena zahyne,
zbyde mi zas trochu semene.

Za barákem buzerantů sraz,
brokovnici nabíjím si zas.

R:

Návrat

Centrifuga v metru
při zavřených víčkách
KOLENO KLEPE SE
spolu se stehnem
a lýtko s chodidlem
a nárty
tomu dopomáhají

Strašnická
příští stanice Skalka
a schody
jako do nebe
bedna od whiskey
není tu
a já hledím
a čekám
na signál

Lavička na zastávce
tak modrá
tak temná

Panel s nápisy
jasný, že nejde číst
splývá s okolními světly
konečná stanice

Můj hrad
můj dům
zacinkám klíči
a spát
budu-li

Vpíjení

Vpíjení se do čtyřnohé u slzy neprůhledna,
v zajetí podzimních chodníků pokrytých černí V. I. Lenina.

Na periférii klátící se směšnost v červených kruzích,
ledva hledí ustrnulé kreatury, zda zůstat, či dál jít.