Tady vždycky trůní, nejen všichni velikáni, Jeden tady, druhý vedle, takhle z rána jde to hnedle. Odpoledne svíčková, káďa hnedka frontu má. Pak však přijde sváča, přesnídávka, tláča. To jsou bomby, to je smršť, jeden říká: „Papír mršť!“ Druhý také potřebuje, nohavice natahuje. Hází papír přes dveře, vlajíce mu kadeře. Večer vedou debaty, úvahy, drb… Pokračovat ve čtení Královská přímo z trůnu
„Tak co ty kluku? Cos tam dělal za vopičárny na tý střeše, co?“ "Ta zeď stojí dál, ne?" "Ale jsou na tom ty tvoje vopičárny!"