R: Kráčel jsem nocí temnou,
naposledy jsem se bál,
Kráčel jsem nocí temnou,
šel jsem stále dál a dál.
Nic neměl, nic neviděl,
do ran stále se řezal,
hladový nic nepozřel,
byť žebrat jsem se nebál.
_____________________________
Nikde nikdo, noc temná,
cesta ve dví, nevím kam,
jak ten čas stále tiká,
cítím, že jsem více sám.
R:
Hůl neopouštím nikdy,
ač se bojím, rozjímám,
v hlavě mám všechny křivdy,
konec svůj už přijímám.
R:
Vidím teď čtyři cesty,
nad rozcestím visí kříž,
Kristus kyne hlavou kudy,
přistupuji k němu blíž.
R:
Pokorně poděkuji,
třikrát říkám „nebojím“,
beznaděj odkloňuji,
noc již není temná – vím.
R:
