Rubriky
Litera

Hřejivá symfonie

Básník načrtl symfonii hřejivých pohledů milenců ukrytých ve spoře
oděném hávu průchodu domu, jenž byl osvícen mihotavým světlem Amorkovy
petrolejové lampičky s naprasklým sklem, a poroučel se odejíti, nechajíc
šťastnou dvojici v nekonečném okamžiku věčného milování; dlouho
vzpomínal na krásu, co viděl a snažil se slovy zaznamenat tu tuze dlouhou a
vzácnou chvíli, však nedařilo se mu, pročež vyrazil vstříc městu
nasáklého vánoční purpurou, zahřátého rozžhavenými františky a
osvětleného svíčkami z včelího medu, a když přišel, zahloubán, až
k nenápadné zapadlé uličce, kterou dávno nikdo neprochází, zřel nápis
HOKYNÁŘSTVÍ – STAROŽITNOSTI – VETEŠNICTVÍ a pod tím nápisem obchod
se zašlou výlohou, kde bylo možné na zažloutlém papíře nalepeném na
skle a z půli přečmáraném sprejem přečíst informaci z roku 1996,
která hlásala uzavření obchodu z důvodu nedostatku hodnotných věcí;
praštila ho myšlenka přes básnické střevo a on vzpomněl na hodnotné, na
to, co bylo pro něj nejcennější, však na to, co přes samou tu práci
k dokončení knihy zanevřel, a to na hřejivé teplo srdcí rodiny, která se
sešla na štědrovečerní večeři u vánočního stromku, a hned jak si to
uvědomil, běžel, co mu dech stačil, aby zasedl ku své rodině a žil jen
pro nekonečný okamžik, podobně, jak tomu viděl u romance v průchodu,
načež mu svitlo a usmál se, když mu přišlo na mysl, že nikdy zcela
nemůže zachytit slovy to, co cítí, a proto musí ty tak nádherné chvíle
prožívat plnými doušky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..