bojím se, že jsem jen svůj pocit
bojím se, že světu vládnou cvoci
bojím se, že láska je jen oxytocin
bojím se, když mám slam, co není legrační
bojím se začít, bojím se skončit, bojím se nezačít
bojím se, že chci to, co nechci
bojím se, že ztratím to, co mám
bojím se, že tohle všechno je matrix
a jsem tu vlastně sám
bojím se, že se nikdy
nebudu mít rád
bojím se, co se všechno
musí stát
bojím se, že umřu
bojím se
že jsem tu
napořád
bojím se, že tuhle hru
přestanu
chtít hrát
zpět na poslední políčko ve hře, kůň Napoli
hráč obdrží 4 000
bojím se dívat do očí
a že je v moři žralok
bojím se, že mi přeskočí
a že už se to stalo
tak defloruju bříšky
prstů chytrý
knížky
a v každý je něco jinýho
každej si něco myslí
a nikdo nic neví
jeden praví pravý
druhý praví levý
a všechno je jen dohad
nevím, jestli jsem tu znova
nebo je to debut
nikdy jsem neviděl Boha
ani atom
bojím se, že být či nebýt
není, oč tu běží
bojím se, že ani na tom
nezáleží
hodiny tikaj
a to
sázky zvedá
jak časem skrz
rozpadaj se těla
a nikde žádná nápověda
jestli jít na swingers
nebo do kostela
akorát na zdi v průchodu píšou, že
jestli tomu tady chceš
přijít na chuť
musíš pochopit
že štěstí je
na druhý straně strachu
tak tam jdu
mumlám si
neboj se, stejně je to jedno
a hlas se mi třese
tobogán
z mánie
do deprese
šplouchá
a nevim
kam mě nese
a cestou zkouším techniky
jak správně střílet z motyky
od sedativ až po stoiky
a ranní ptáče pláče
a mrtvý lidi
tlačej
nákupní vozíky
a ti, co ještě žijí
si svítí fantazií
jak baterkou
v temnym lese
až zhasne i ta
tak pánbůh s náma
páč čas je jáma
do neznáma
s cedulí
LIDI, NEBOJTE SE
tak mačkám klávesu
po klávese
a v overalu
s molitanem
skáču
a čekám
co se
stane
protože co když strachy tím, že je vykřičím
prostě odezní?
a svět bude lunapark plnej jednorožců, štěňátek, cupcaků a žní
co když jsou všichni draci v našich životech princezny
co jen čekaj, až budem krásní a odvážní?