vOPičín

Autor: opicakuz

  • Brusel – Girona – Barcelona

    V Bruselu lze spatřit mnoho skutečností. Nádhernou katedrálu, kostely, vlakové nádraží kombinované s metrem, čůrajícího panáčka, co měří asi 50 cm a v okolních shopech s kýčem je třikrát větší, nejvetší
    park, kde je spíš hlína, než tráva a přejdete ho za 5 minut, chlápka, co si ho primo před váma vyhoní, turecké ulice, kde by se člověk v noci bál, totálně zechcanej podchod pod vlakovou tratí u Brussel-Noord trainstation, který rozděluje dvě části města a vy tudy proste musíte jít, týpka na recepci v hotelu, co vypadá jak ten recepční ze seriálu Čtvrtá hvězda. A ještě nás v 10 večer natáhnul o 10 € navíc s tím, že vidí v bookovacím systému jen jednu rezervaci. V 10 večer se fakt člověku nechce být v tom městě na ulicích. Natožpak tam někde spát na ulici. A černý brejličky měl úplně stejný jako ten týpek z toho seriálu.

    Je na čase vypadnout z tohodle prokletýho města dřív, než nás to dostane.

    obrazek obrazek obrazek
    obrazek obrazek obrazek
    obrazek obrazek obrazek

    (Pokračování textu…)

  • Zvěř u moře vs. pedagogové

    Je třetí den ozdravného pobytu pro děti v zahraničí s názvem Mořský koník, který pořádá Kovo Tour a platí Veřejná zdravotní pojišťovna. Ve smlouvě mám podepsáno, že mám dbát dobrého jména oné společnosti. Nejde to.

    Je třetí den, 23:41. Zapínám notebook a píšu, co mne zatím nejvíce
    zasáhlo. Nejde si to nechat pro sebe. Bože chraň, aby moje (budoucí) dítě muselo zažít něco podobného. Je třetí den…

    (Pokračování textu…)

  • Boháč

    Koupím Váš dům,
    napsal jsem
    a málem papír podsunul pode dveřmi.
    Pak jsem si ale vzpomněl,
    že nemám na ten dům peníze.

  • Čecháček

    R: Čecháček náš rozmilý
    má rozvinutý hodnoty.

    Doufám, že mi žena promine,
    že mám v krvi čtyři promile.

    Nenávidim šéfa, je to zmrd,
    kéž by doktor konstatoval smrt.

    R:

    Doufám, že mi žena odpustí,
    že nežeru maso od kosti.

    R:

    Doufám, že mi žena zahyne,
    zbyde mi zas trochu semene.

    Za barákem buzerantů sraz,
    brokovnici nabíjím si zas.

    R:

  • Na koloběžce za vagónem metra v maďarské vesnici

    Víš, já mám takový pocit, že bych chtěla někam vypadnout. Na chvíli někam hodně daleko odcestovat. Akorát mám dojem, že tímhle si nic nevyřeším a pořád to bude jenom útěk před tím, co prožívám.

    – Mne blízký člověk, všední den, liberecké koleje, kolej Harcov

    Video z cesty

    Dostihlo mne to také. Je zcela nepodstatné, že úplně v jiném smyslu. Důležité pro mne bylo to, že jsem se nalézal ve stavu, kdy jsem pocítil potřebu vyskočit z neúnosného koloběhu událostí, které se valily a valily rychlostí torpédované překofeinované veverky. (Pokračování textu…)