Rubrika: Básně

Proč dnes tráva nevoní? A proč růže chřadnou, slunce nesvítí, nepere se se tmou? Slunečnice v lánech vadnou, a můj úsměv vidět není, nálada stala se temnou. Svět se náhle mění. Slza bolu padá z očí, třpytí se a dělí ve dvou, než do kaluže skočí, cítím bdělost mdlou.

Kde je ta sláva, kde je ta říše bez lidí, kde jsou ta rána, to se jen tak nevidí. Mam rád tuhle píseň, kterou moře stále vybublává, pobrukuji cestou k dálavám, nádherná, jsi tak nádherná. Prošel jsem trávou, prošel jsem rosou v šalvěji, s blažeností náhlou se nad konvalinkou usměji. Jako blázen pominutý kráčím krajem rozjařený, abych… Pokračovat ve čtení Óda na Zemi

Sáhl jsem si na štěstí a utopil ho v kávě, můj paragon na naději zůstal ležet kdesi v trávě. Vstaň a zkus hledat seno v kupce jehel, řekl usměvavý pán a vzal roha s bednou perel. Špatně se vstává když nemám nohy, těžko spěchat abych dohnal pána s rohy. Recept na život mi nikdo neprodá… Pokračovat ve čtení Šedá káva

Proč ta coura tolik chlastá, jako zmrd. Mohla bejt tak krásná, je z toho prd. Blitky všude, je to trapné, střeva chtějí ven. Tak jsem ještě dítě mladé, zítra zase jdem.

Jenom tak chodim a koukám na tu lůzu kolem a často připadám si jako Golem, co mu chybí přesvědčení, že je sám ztracen a tak chodím dál tou říší cizích ozvěn. Mám skvělou holku a nemusíme to hned křičet do světa, tohodle podivného světa, pro narcisy ta správná meta, chce se nám svírat pěsti a prožít… Pokračovat ve čtení Velebná