Chlast

My jsme zde, vy jste tam. A kam já jít hned teď mám? Být u nás, či jít k vám? Jsem zde teď, však co už vím – hned jdu k vám. A to tam, kde jste. Toť, jsem si jist, je slast, ne že klam. „Buď tu, pij pár piv a k tomu plod… Pokračovat ve čtení Chlast

Výdech

Kdyby člověk pořád jenom vydechoval,tak by se úplně scvrknul.A kdyby pokračoval dál,tak by se z něj nakonec stala černá díra.

Zvláštní doba

Byla to zvláštní doba, napsal si do deníku. Doba, kdy raketově rostla čísla nemocných s virovou infekcí a když už někdo musel opustit domácí karanténu, měl i v liduprázdné městské zástavbě nasazenou ústenku a ochranné rukavice. Pokud už se s někým střetnul, uhýbal na opačnou stranu chodníku až na trávník. Samosprávy, charity i dobrovolníci z… Pokračovat ve čtení Zvláštní doba

Bílá

Projížděla kolem mě… Tak krásná, tak půvabná, tak vznešená. Bylo to jen letmé setkání – alespoň prozatím. Nevěřil jsem na lásku na první pohled, však chemie pracuje a emoce prýští. Hormony oxytocinu tancují na kajacích padajících z vodopádů ústících v hypotalamickém jádru a dopadají snad až na NI. Jak rády by ji políbily, kdyby měly… Pokračovat ve čtení Bílá

Publikováno
V rubrikách Litera