Poezie z čekárny VII

Koukni na toužprosím.Jo.Tik ťak.Tak uděláš to?Co?No TO.Nevím.Jak nevíš?Že to mám udělat.Tak prototo není.Říkal’sže to uděláš.Neříkal.Říkal.To určitě…No dobřeříkal.Tak vidíš.Aleto bylo ráno.A to je historie.

Zničit myš

Naše rodina je nevelká. Nikdy jsem se neoženil a přítelkyni si ani nenašel. Je velmi pravděpodobné, že už si ji nikdy ani nenajdu. Soudě dle mého překrásného vzhledu. Tudíž mohu s jistotou říci, že děti nemám a pokud náhodou ano, tak o nich nic nevím. Moji rodiče již zemřeli stářím. Z toho lze bystrým úsudkem… Pokračovat ve čtení Zničit myš

Polička

Rok, co jsme byli spolu, remcala: „Ta polička by měla být tady. (…) Už přiděláš tu poličku? (…) J8 s vrtačkou neumím. (…) Tak kdy tu poličku konečně pořešíš?“ Nebyl čas. Připomínala mi to minimálně každých 90 dnů. Rozešli jsme se. Teď mám čas na spoustu věcí, na které předtím nezbývalo. Třeba jet na vodu,… Pokračovat ve čtení Polička

Malej kluk

Možná jednou přestanu bejt malej kluk. Přestanu se zajímat o to, jak vznikla voda a přijmu, že je to kombinace dvou vodíků a jednoho kyslíku. Přestanu se pak ptát, kde se vzaly ty dva prvky a jak to mohlo vzniknout z ničeho. Přijmu fakt na bázi ověřený teorie a přestanu hledat souvislost s nekonečnou přeměnou… Pokračovat ve čtení Malej kluk

Ráno

Ranní motanicea věštby ze zaschlých slz červeného vínazbědované pohledy na rozsypané doklady a rozkutálené mincemíjení lidí a domů jako v urychlovačižaludek na voděskoro na zvraceníten včerejší fastfoodvyprahlá ústadejte vody pít Úděsné vyčerpánía napuchlé tvářetěžká víčkanabobtnalé kruhy pod očimazaschlá nedokonalá kružnice z pivní pěny na stolekde se povalují zbytky brambůrkůslaných tyčekarašídůa popcornuvzpomínky na včerejšeka proplouvání dneškem