Není vidět
ta jehla, co mi srdcem proniká
v tu chvíli kdy čas
…
…
…
…
není
Nekonečné
trpké
svírající
nic
Avšak
přesto
i když
nebo
skutečně
Moje srdce?
Nebo její?
A co když
ani jedno?
Nebo…
To snad…
Srdce společné?
Minuta
dvě
tři..
Osmnáct čtyřicet čtyři