Rubrika: Básně

Jenom tak chodim a koukám na tu lůzu kolem a často připadám si jako Golem, co mu chybí přesvědčení, že je sám ztracen a tak chodím dál tou říší cizích ozvěn. Mám skvělou holku a nemusíme to hned křičet do světa, tohodle podivného světa, pro narcisy ta správná meta, chce se nám svírat pěsti a prožít… Pokračovat ve čtení Velebná

Ta ta ta ta tá ta ta tá ta dá ta tá ta ta td d dtt ta tá ta ta ta ta ta ta tá ta ta td dá da dá ta ta Tttttt tdd ddddd ddddd ttttt t Tá ta ta Tá ta ta Tá ta ta ta tá ta Ta ta ta ta… Pokračovat ve čtení Melodie

Vidím dvě světla noční tramvaje, tramvaje, co proráží hustou tmu, tmu, jež zahalila mě do hávu nostalgie, nostalgie, co mě stahuje, ale stále jdu. Jdu a poryv větru mě do škarpy srazil, srazil a s děsivým smíchem se otočil, otočil a nechal mě, abych blátivou kaluž vypil. Vypil jsem ji tedy a před scestím zabočil. Zabočil a… Pokračovat ve čtení Noční tramvaj

Matematika je krásná, jak černá tečka v bílém poli. Cítím jak se protíná její úsečka života s mojí. A průsečík pé jest krásný, rozšiřuje naši rodinu do čtyřech úhlů, každý pravý, Vlna extáze, štěstí, snad nezhynu. Naše láska velikost má jak bezrozměrná přímka, ostrou tužkou rýsovaná, neexistuje vyjímka. Prázdná množina v našem vztahu je snad jen když dělím nulou,… Pokračovat ve čtení Dojemná báseň na rozloučení s matematikou, kterou jsem miloval celé čtyři roky

Pokoj a čtyři bílé stěny a ozvěna bez ozvěny jen tupé údery tužky a rychlý škrabot nad papírem V dáli šelestí osamělý motýl a přec není sám šelestí hlasitě, však odpovědi se mu nedostává Slza slzu mine ruka v ruce zakleslá Další slza, další, smutný motýl slzy a žal vidět nejsou V skrytu duše pevně věří doufá Srdce tluče,… Pokračovat ve čtení Motýl a panáček